FOTBAL
Věnujme se týmu, který již několik pár let dominuje anglické Premier League a v uplynulém roce také oficiálně i celé Evropě. Jak mnoho z vás již nyní tuší, řeč bude o Manchesteru City. Konkrétně se budu zabývat tím, jak si celek pod vedením Pepa Guardioly povede v letošním ročníku a zdali ani letos nepřijde o svou pozici krále Anglie.
Když v červnu Manchester City konečně zvedl svou dlouho očekávanou trofej pro vítěze Ligy Mistrů, spoustu fotbalových fanoušků napadlo, zdali to je vyvrcholení jedné éry Citizens pod vedením Pepa Guardioly a jestli budou Sky Blues schopni pokračovat v podobném elánu jako do této doby. Klub v létě opustila významná postava důležitých okamžiků Ilkay Gundogan, který byl mnohdy přehlížen, avšak byl to právě on, kdo Citizens zařídil dvěma trefami v posledním zápase ligy proti Aston Ville v ročníku 21/22 „titul last minute“. Gundogan zamířil do Barcelony, v klubu se rozhodl nepokračovat také Ryiad Mahrez, který zamířil do Saudské Arábie, stejně jako Aymeric Laporte. Ani v letošním ročníku neuvidíme ve světle modrém dresu Joao Cancela, jehož spory s Guardiolou se očividně stále nevyřešily, a tak zamířil na další hostování – tentokrát do Barcelony. Přidáme-li k tomu odchody Sterlinga, Jesúse a Zinchenka z předchozího léta, vychází z toho poměrně velká obměna důležitých hráčů za poměrně krátký časový úsek. Otázka proto zněla jasně, dokáže si s tímto City poradit a být pořád stejně dominantní?
Vzhledem k výše zmíněným odchodům bylo jasné, že je potřeba také doplnit kádr a nebylo by to City, aby si nedalo právě na dostatečném okysličení svého týmu záležet. Tou nejvýraznější posilou se stal Joško Gvardiol, který přišel z Lipska za 90 milionů euro a zaplnil prázdné místo na levém beku po odchodu Cancela či Laporteho. Do systému City se hodí téměř dokonale, když Guardiola využívá pravého beka místy jako tzv. inverted, což znamená, že se stahuje do středu hřiště, a proto v obraně je to spíše defenzivní trojice. Gvardiol je zvyklý hrát jednak jako stoper, ale také na pozici levého beka, což z něj dělá ideální volbu do obrany Citizens.
Náhradu za Gundogana přivedlo City hned na startu přestupového okna, kdy došel z Chelsea Mateo Kovačič za 29 miliónů euro. Dlouho to vypadalo, že Gvardiol a Kovačič by mohly být jediné posily City, což vzhledem k nejisté budoucnosti Walkera a Bernarda Silvy působilo poměrně riskantně. Tito dva hráči však nakonec v klubu setrvali a Pep si ke konci přestupového období připravil ještě dva velice zajímavé transfery.
Jako pomyslnou náhradu za Mahreze přivedl Jérémyho Dokua z Rennes, a to za 65 miliónů euro. Doku sice na rozdíl od Mahreze dokáže zahrát na obou stranách hřiště, byť ve Francii nastupoval spíše napravo, nyní vidíme, že jej Guardiola při absenci Grealishe využívá především na levé straně. Musím říct, že Doku je pro mě velice zajímavý hráč už dlouho. Poprvé jsem si jej všimnul na Euru 2020, kdy párkrát zasáhl do pár zápasů v dresu Belgie. Zaujal mě především svým pohybem a technikou, čímž bych ho přirovnal například k Alanu Saint-Maximinovi v optimální formě. Začal jsem ho poté sledovat i v Rennes, ale brzdili ho jednak zranění a za problém jsem považoval poměrně nízkou produktivitu. Posuďte sami, za 75 ligových zápasů v dresu Rennes si připsal 10 branek a 7 asistencí, což nejsou nijaká úžasná čísla. Guardiola přesto po tomto hráči sáhnul a již od prvního okamžiku to vypadá, že by se nemusel mýlit. Doku motá obránce soupeře a skóroval hned ve svém druhém zápase za City. Podle Pepových slov je neuvěřitelný také na tréninku, a je proto velice možné, že se stane jednou z ústředních postav City, byť konkurence na jeho post v podobě Grealishe nebo Fodena je samozřejmě vysoká.
Nepříjemnost Citizens potkala již v prvním kole, kdy se na delší dobu zranil Kevin de Bruyne. Dost možná také proto reagoval Guardiola nákupem dalšího záložníka, a sice Matheuse Nunese za 62 milionů eur z Wolves. Opět vzniklo mnoho spekulací, jak se Citizens s De Bruyneho absencí vypořádají, ovšem kromě nevydařeného zápasu Community Shield proti Arsenalu zatím odvrátili všechny pochybnosti. V lize si ze šesti zápasů připsali šest výher, přidali k tomu také vítězství v Lize Mistrů s Crvenou Zvezdou. Klopýtnutí přišlo až v EFL Cupu, kde prohráli 1:0 na půdě Newcastlu, nutno však říct, že ve velmi oslabené sestavě. Otázka tak zní jasně, podaří se Citizens i letos opanovat anglickou Premier League? Většina expertů a fanoušků se shoduje, že ano. I když s tímto také souhlasím, pokusím se nabídnout pohled, proč by tomu tak být nemuselo, nebo by se mohlo alespoň jednat o napínavou podívanou.
První věc, které si lze všimnout je ta, že City zatím neměli příliš těžký los. Z top celků se v lize utkali pouze doma s Newcastlem, kde zvítězili 1:0. Při pohledu na nejbližší zápasy, které celek z Manchesteru čekají, je patrné, že by je měla potkat daleko těžší zkouška. Tento víkend ještě vyjíždí na půdu Wolves, ovšem poté v rámci Ligy Mistrů je čeká výlet do Lipska, následně na Emirates proti Arsenalu, doma s Brightonem a derby na půdě rivala z červené části Manchesteru. K těmto ligovým zápasům je třeba započítat také zmíněné zápasy Ligy Mistrů, což při několika absencích, které Sky Blues trápí, nemusí být zrovna zanedbatelné. V zápase proti Wolves, Arsenalu a Brightonu se budou muset obejít bez vykartovaného Rodriho, již dříve jsem zmínil absenci De Bruyneho, otazník visí také nad Bernardem Silvou, což může být výrazný zásah do zálohy.
Výše uvedené se týkalo spíše krátkodobého hlediska, věc kterou však vnímám do zbytku sezóny je nezkušenost z velkých zápasů. Samozřejmě, v týmu jsou pořád vítězové jako Walker, De Bruyne (pokud je zdravý) nebo Haaland, ovšem již na začátku jsem zmínil, že odchodů toho jádra, které vyhrálo několik titulů nebylo za poslední dva roky úplně málo. V dosavadním průběhu se výborně prezentoval kromě Haalanda také například Alvarez nebo právě Doku, je však otázkou, jestli si tak dobře povedou také proti kvalitnějším soupeřům v důležitých zápasech.
Ano Citizens jsou bez pochyby stále největším favoritem na titul a je možné, že jej skutečně získají i letos. Myslím si však, že i vzhledem k výkonům, které zatím předvádí například Liverpool, Arsenal, Tottenham nebo Brighton, by se nemuselo jednat o nic jistého a mohli bychom se dočkat nějakého překvapení.