FOTBAL
1. ŠPANĚLSKÁ LIGA
Doposud to největší, ovšem velmi příjemné překvapení ve fotbalovém světě nalezneme v nejvyšší soutěži ve Španělsku. Ligu prozatím poměrně suverénně a bez jediné prohry opanuje Girona. Kromě remízy v úvodním kole nezná nic jiného, než vítězství. Kdo a jestli vůbec bude prvním katem tohoto sympatického malého klubu?
V sobotní podvečer odehraje Girona na domácí půdě prozatím nejtěžší zápas v sezóně. Prověřit jí totiž přijede slavný Real Madrid, který se v tabulce nachází hned za ní s odstupem jednoho bodu. Udrží si Girona neporazitelnost i nadále? Pokud Real porazí, vzdálí se mu na čtyři body. Jasně, sezóna je dlouhá, ale případný zisk nějakého toho bodu z tohoto utkání může mít další pozitivní vliv jak pro hráče, tak pro klub směrem k další fázi. Už teď budou hrát v naprostém klidu a pohodě, přece jen zrovna s Realem nemají co ztratit. Girona může být pro Real jakýmsi strašákem, přece jen z posledních tří vzájemných zápasů vyválčil Real pouhý bod. Utkání bude z mého pohledu gólové, ve vzájemných zápasech branky padají stabilně a v zápasech Girony v letošní sezóně taktéž. Nebál bych se jít do sázky na neprohru Girony, případně na větší množství branek v utkání. Ale to jen tak k utkání, pojďme se trošku věnovat Gironě.
Můžeme mluvit o snovém vstupu do letošní sezóny. Po úvodní remíze 1:1 na hřišti San Sebastianu je to velká jízda. Šest vítězství v řadě proti týmům jako Sevilla, Villarreal či Getafe. Jednoduše tradiční celky z nejvyšší španělské ligy. Jejich zápasy jsou nesmírně atraktivní, padá v nich spousta branek (5:3 s Mallorcou, 4:2 s Granadou). Někdo si může říct, že je to náhoda, já si to nemyslím. Však se podívejme na Gironu z loňské sezóny. Jakožto mančaft, který do La ligy postoupil, se předvedl velmi solidně a v celkovém součtu to stačilo na krásné desáté místo se ziskem 49 bodů, pouhé čtyři body od pohárové Evropy (v přímém souboji v posledním kole padla Girona 2:1 v Osasuně) a hlavně kladným skóre +3 (58:55). Jen ve výjimečných případech se stane, že se tento malý celek v utkání gólově neprosadí, což jistě vypovídá o kvalitě kádru. Navíc když Girona prohraje, tak nedostane žádný příděl, ve většině případů je to pouze o gól po vyrovnaném průběhu utkání. Zdá se, že je klub veden správným směrem a drží se trendu, který si nastolili. A funguje to. Vždy když některý takový menší klub vystřelí směrem vzhůru bez toho, Abel v zádech miliardy euro a kádr nabitý hvězdami, jde o super zpestření (viz. titulová jízda Leicesteru) a není snad jediný člověk na světě, který těmto podobným týmům ten úspěch nepřeje. Za mě je Girona velký adept na to, když tedy budeme stát nohama na zemi, že se umístí v TOP6. Mluvit o titulu po sedmi odehraných kolech, to vůbec. I když kdyby se jim to povedlo, rozhodně se zlobit nebudu. Ale ta TOP6 je poměrně reálná.
Girona patřící pod autonomní katalánské společenství čítá něco přes 100 tisíc obyvatel. Své domácí utkání hraje na velice útulném stadionu Estadi Montilivi s kapacitou lehce přes 14 a půl tisíce diváků, což ho řadí mezi úplně nejmenší stadiony nejvyšší španělské soutěže. Stadion byl postaven a otevřen v roce 1970, což je přesně 40 let po založení fotbalového klubu s názvem Girona FC. Na Estadi Montilivi si můžete zahrát například ve videohře EA Sports FC 24 (čti FIFA 24).
Girona momentálně žije fotbalem! Aby ne, když se zrovna teď píše klubová historie. Ač tento klub již pár let existence za sebou má, tak jde o teprve čtvrtou sezónu mezi španělskou smetánkou. První postup do nejvyšší soutěže přišel v roce 2017 díky fantastické práci kouče Pabla Machína, který tam působil od roku 2014 a celý klub jeho cestě v maximální možné míře důvěřoval. Ukázalo se, že naprosto správně. Teď už jen Girona víceméně čerpá z toho, co bylo za Machína nastoleno. A čím dál víc se posouvá směrem kupředu, navíc takovou ,,přírodní“ cestou. Ne zas tak, jako v Německu Heidenheim, ale taky ne jako třeba Newcastle,..
Jen pro srovnání. Hodnota kádru Girony je skoro desetkrát menší, než hodnota Realu Madrid. I tak má 47 letý španělský trenér Girony Míchel k dispozici velice slušný kádr s několika zajímavými jmény. K samotnému kádru se hned dostaneme, pojďme si trošku proklepnout právě trenéra Míchela. Dá se považovat za legendu Raya Vallecana, kde několik let působil jako aktivní hráč, později tam vedl akademii a stal se dokonce i trenérem A týmu (na dvě sezóny). Jako aktivní hráč si zahrál ještě například v Malaze či Almérii. Po konci ve funkci jako hlavní trenér Vallecana Míchela na rok a půl zlákala Huesca. No a od začátku loňské sezóny působí právě v Gironě, kde prozatím zažívá nejlepší okamžiky ve své doposud krátké trenérské kariéře. O svou budoucnost co se týče trénování mít nouzi rozhodně nebude, pokud to takto bude Gironě šlapat dál, velice rychle se dostane do kuloárů velkého množství klubů, které ho sondují už nyní. Přece jen má 47 let, spoustu let před sebou, neustále se může zdokonalovat. Perspektivní úspěšný trenér? Není víc. Jen ať mu to šlape. Pojďme ke kádru.
Spolehlivou jedničkou v brance je od loňské sezóny 31 letý Argentinec Paulo Gazzaniga, který do Girony přišel z Fulhamu. Za sebou má ovšem zajímavou kariéru, když mimo Fulham chytal ještě v Tottenhamu, Southamptonu či Rayu Vallecanu. Záda mu kryje 22 letý Toni Fuidias, který dorazil jako volný hráč z akademie Realu Madrid a taktéž bývalá jednička, zkušený harcovník Juan Carlos Martin.
V obranné řadě najdeme dlouholetou oporu Espanyolu, který v Gironě kroutí svou druhou sezónu Davida Lopeze. Ve 33 letech je jasným lídrem obrany a podává poměrně stabilní výkony. Od něj se učí a zdokonaluje posila v podobě Erica Garcíi, který do Girony zamířil na roční hostování z Barcelony. Pro Gironu obrovská posila, přece jen poslední dvě sezóny v Barceloně hrával velice často a je mi tak nějak záhadou, proč se ho Barca rozhodla pustit. Zajímavým lákadlem s ohledem na možný budoucí prodej je rozhodně 22 letý krajní obránce Miguel Gutiérrez, kterému je 22 let a před loňskou sezónou sem přestoupil z Realu Madrid. Ihned se stal členem základní sestavy a postupně mu stále roste hodnota směrem vzhůru. Zajímavým hráčem, taktéž krajním bekem je pak Brazilec Yan Couto, pro kterého jde v Gironě už o třetí sezónu, v průběhu si střihnul ještě rok v portugalské Braze. V 21 letech zatím zajímavá kariéra. Vůbec tím nejžhavějším zbožím dost možná v celém kádru bude ale 20 letý Arnau Martínez. Též krajní obránce, navíc odchovanec, který za Gironu pravidelně naskakuje od svých 17 let, šance dostával už i o rok dříve. Naopak nejznámějším hráčem v kádru bude jistě pro mnohé z vás Nizozemec Daley Blind.
Kapitánem mužstva je 36 letý uruguajský hroťák a střelec Stuani. Sedmá sezóna v tomto dresu, během kterých v něm dokázal nastřílet už více než 115 gólů. Solidní mašina. A je mu úplně jedno, jestli jde o první či druhou ligu. V loňské sezóně devět branek, v té letošní prozatím dvě. Jeho zástupcem je 26 letý záložník Aleix Garcia. To je takový ten typický špílmachr, který dokáže hru řídit, dokáže rozjet akci, měnit tempo hry. Velice šikovný hráč. Na seznamu dlouhodobě zraněných hráčů nalezneme bohužel Borju Garcíu, který je též dlouholetým hráčem Girony a ač má již 32 let, tak s ním by byla Girona ještě silnější. Až se dá zdravotně dokupy, bude pro tým Míchela velkou posilou.
Zajímavou akvizicí je i 19 letý Brazilec Sávio, který patří francouzskému Troyes. To ho nechává vyhrát se po hostováních, v loňské sezóně působil v PSV, letos v Gironě. Pravidelně nastupuje a na kontě už má v letošní sezóně dva přesné zásahy. Troyes na něm může v budoucnu vyrejžovat solidní balík peněz.
Zbývají nám dva hráči, o kterých bych ještě něco mile rád napsal. Jedná se o ukrajinské duo Tsygankov – Dovbyk. Tsygankov v jarní části loňské sezóny v Gironě hostoval z Dynama Kyjev. Připsal si bilanci 3+6 a zalíbilo se mu zde natolik, že se upsal nastálo. Letos si drží bilanci 1+1, ovšem na kraji zálohy je to pro tým, jakým Girona je, opravdu nadstandardní borec. Navíc úspěšný reprezentant své vlasti, které se v posledních zápasech daří nadprůměrně dobře. To samé platí i o rok starším Artem Dovbykovi, kterému je 26 let. Toho Girona zlákala před letošní sezónou na doporučení právě Tsygankova z ukrajinského Dnipru. Možná si vzpomenete, že se tohle jméno skloňovalo před předkolem EL, když právě Dovbyk Dnipro opustil před dvojutkáním se Slavií. Představoval vůbec tu největší hrozbu, jeho kvality jsou vysoké. V loňské sezóně nastřílel 24 gólů a v Gironě se zatím prezentuje výborně. Bilance 3+2 za 7 utkání hovoří jasně. A navíc to vypadá, že dokázal ze sestavy ,,vyštípat“ i legendu jménem Stuani. A to je co říct.
Kádr a i celková prezentace Girony na mě působí strašně příjemné, v pozitivním duchu. Je tam kvalita, atraktivita i spolehlivost. A když si vše sedne i v utkání proti Realu, nevidím důvod, proč by tento mančaft nemohl opět s tímto světovým gigantem uspět. Už počtvrté v řadě.