FOTBAL
Příběh Leicesteru City již slyšel každý. Všichni jej známe. I dnes je však stále aktuální, protože podobný úspěch může zopakovat kterýkoliv tým, kterému se podaří dosáhnout podobného mixu okolností. Pojďme se tedy podívat na to, jaký vlastně tento „mix“ byl.
V kronikách fotbalové historie je mnoho příběhů o nečekaných událostech, ale jen málo z nich se může rovnat naprosté nepravděpodobnosti triumfu Leicesteru City v Premier League v letech 2015-2016. Před touto bájnou sezónou byly Lišky, jak se jim důvěrně říká, považovány převážně za ztělesnění klubu, který se věčně snaží o pouhou existenci v nejvyšší anglické soutěži. Svědčila o tom i sezóna 2014-2015, kdy se jim podařilo dramaticky uniknout ze spárů sestupu. To byla jen předzvěst toho, co se odehrálo v následující sezóně.
V létě 2015 přišel do týmu prozíravý Ital Claudio Ranieri. Vzhledem k jeho smíšené manažerské historii se k jeho jmenování stavěli fanoušci spíše skepticky. Ranieri se však pro klub ukázal jako mistrovský tah. Jeho zkušenosti a taktické nuance byly neocenitelné, ale možná právě jeho nakažlivý optimismus a schopnost kultivovat rodinnou atmosféru byly jeho nejvýznamnějším přínosem. Často střídal taktiku a nasazoval plynulou formaci 4-4-2, která z jeho týmu vytěžila to nejlepší. Namísto rozsáhlých přestaveb prováděl drobné úpravy, které zajišťovaly, že duch týmu zůstal zachován.
K úspěchu Leicesteru v boji o titul přispěla trojice hráčů, kteří byli před touto sezónou do značné míry neznámí. Jamie Vardy, ztělesnění odhodlání, se z neligového fotbalu stal rekordmanem Premier League, když skóroval v 11 zápasech po sobě. Riyad Mahrez se díky svým obratným dotekům a vrozené schopnosti měnit zápasy stal jedním z nejlepších hráčů ligy a okouzlil fanoušky svým talentem. N’Golo Kanté byl neúnavným motorem ve středu pole a jeho houževnatost a nekonečné běhání se staly základním kamenem hry Leicesteru. Tito hráči, kdysi nepovšimnutí, se stali ztělesněním raketového vzestupu Leicesteru.
Taktická soudržnost: herní styl Leicesteru byl symbolem týmu s jasnou identitou. Jejich protiútoky byly zničující, Vardyho rychlost a Mahrezova kreativita často zaskočily soupeře. Záložníci, ukotvení Kantém a Dannym Drinkwaterem, byli dynamičtí a disciplinovaní, což zajišťovalo, že tým byl pevný v obraně a zároveň rychle přecházel do útoku. Jejich pevná defenziva, v níž působili například Wes Morgan a Robert Huth, se opírala o organizaci a kolektivní vůli odolávat i velkému náporu soupeře, který byl mnohdy fyzicky extrémně vyčerpávající.
Snad nejcharakterističtějším rysem týmu Leicesteru City v sezóně 2015-2016 bylo kamarádství a nezdolný duch. V lize, které dominovaly bohatší týmy s hlubšími kádry, se jednota Leicesteru stala jeho nejsilnější zbraní. Jejich postoj „nikdy se nevzdej“ byl patrný při mnoha vítězstvích, která přišla po obratech, a ukázal houževnatost a víru, která je často vyhrazena zkušeným šampionům.
Je třeba poznamenat, že v této sezóně se tradiční velmoci jako Chelsea a Manchester United potýkaly s problémy. Jejich boje spolu s nepředvídatelností ostatních „velkých“ klubů vytvořily na vrcholu ligy vakuum. I když to však mohlo hrát ve prospěch Leicesteru, bylo by nedomyšlené přičítat jeho úspěch pouze neštěstí ostatních. Lišky si své místo v historii více než zaslouží.
Vzestup Leicesteru City byl souhrou různých prvků – manažerského umu, individuální geniality, kolektivní jednoty a do jisté míry i náhody. V průběhu sezony bylo cítit, že se na King Power Stadium usmívají fotbaloví bohové.
Fanoušci i odborníci každý den čekali na okamžik, kdy bublina Leicesteru praskne. S každým dalším zápasem však Lišky nejenže držely nervy na uzdě, ale zdálo se, že jim roste sebevědomí. Zatímco týmy jako Tottenham Hotspur a Arsenal oslabovaly, Leicester sbíral body. Klíčové momenty, jako například vítězství v poslední minutě proti Norwichi City nebo houževnatá remíza proti Manchesteru United, přispěly k rostoucímu přesvědčení, že se rozvíjí něco skutečně výjimečného.
Příběh Leicesteru měl dopady daleko za hranicemi Premier League. Všem připomněl nepředvídatelné kouzlo fotbalu. Vítězství Leicesteru bylo v jádru vítězstvím outsiderů, víry, že vášeň, jednota a čistá vůle mohou někdy překonat obrovské finanční zdroje a takzvané top kluby. Dalo naději menším týmům po celém světě a potvrdilo, že se správnou kombinací talentu, taktiky a ducha je možné dosáhnout čehokoli.
Sezóna 2015-2016 se navždy zapíše do fotbalové historie jako rok, kdy Leicester City vzdoroval nepřízni osudu a získal nejnepravděpodobnější titul v Premier League. Triumf Lišek nebyl jen ojedinělou sportovní anomálií, ale mocným důkazem toho, čeho lze dosáhnout, když se víra, talent a strategie sejdou v dokonalé harmonii. Jejich odkaz? Připomínka toho, že ve fotbale, stejně jako v životě, se mohou při správné souhře prvků splnit i ty nejnepravděpodobnější sny.