FOTBAL
ČESKÝ POHÁR
Když jsem dnes koukal na program pražské Sparty, dostal jsem se k zajímavé otázce. Kdo je zodpovědný za program českého poháru a jaký rozhodovací strom ho vedl k tomu, že je to dobrý nápad? Nebo je to jen přežitek?
V dřívějším období nás tohle v podstatě trápit nemuselo, ale věci se mění. MOL Cup začíná předkolem už 30. července, postupně se vytřídí slabší kluby a první prvoligové kluby pak vidíme v akci 30. srpna v druhém kole. Třetí kolo je o měsíc později, 27. září, osmifinále 1. listopadu. S podzimními termíny víceméně není takový problém, i proto že pokud je třeba ho odložit, dá se v krajním případě odehrát i v reprezentační přestávce. Termíny sice padají mezi pohárové zápasy, takže některé týmy mají hned tři anglické týdny v řadě, no zároveň to pokaždé vyšlo tak, že hned po těchto třech týdnech následovala reprezentační přestávka, kdy si část týmu mohla odpočinout. Není to ideální, ale je to přijatelná varianta.
Co přijatelné za mě není, je čtvrtfinále. To se odehraje 28. února, semifinále 3. dubna, finále 24. dubna. Liga včetně nadstavby se hraje do 25. května. A já se ptám, který génius odsouhlasil, že 28. února je naprosto skvělý datum na pohárové utkání?
Zmiňoval jsem, že dřív nás tohle v podstatě trápit nemuselo, a to z důvodu že české týmy příliš nepostupovali do jarní části pohárů, maximálně jeden a tam se to případně dalo odložit. No se vznikem konferenční ligy to číslo najednou stoupá a pravidelně se jarní části mohou účastnit dva, případně i tři týmy, jak se tomu stalo letos. Termíny jarní části, pokud tým postoupí z druhého místa jsou 15. února první zápas předkola osmifinále, hned o týden později, 22. února odveta. Následuje týden pauza a pak pokračuje další kolo, osmifinále, kam postoupí týmy co skončily ve skupině první a případně také samozřejmě ty, které zvládnou předkola. Opět se hraje hned po sobě, tedy 7. března první zápas, 14. března druhý zápas.
V krajním případě tedy může pohár připravit českému týmu až pět anglických týdnů po sobě, v tom trochu lepším scénáři jen tři – ale v klíčové fázi sezóny. Ani jedno mi nepřijde v pořádku. Jedna věc je skupina, a druhá věc je vyřazovací fáze. Tam už týmy podřídí naprosto všechno postupu, který znamená finance, reputaci a koeficient nejen pro ně, ale pro celou ligu.
Vezměte si takovou Spartu. Pokud zvládne svůj zápas s Galatasarayem, tak bude mít program následující – 10. února Karviná, 15. února Galatasaray, 18. února Liberec, 22. února odvetu s Galatasarayem, 25. února Slovácko, 28. února pohár se Slavií, 3. března Slavia, 7. března osmifinále EL, 10. března Plzeň, 14. března odveta, 16. března (to by se přeložilo na 17. března) Hradec.
To je naprosto šílený program, prakticky neprůchozí. I bez toho poháru je to na hranici zvládnutelnosti a ten týden volna by hráčům extrémně pomohl. Spartu to tak staví do situace, kdy v případě postupu bude muset seriózně zvážit, jestli chce pohár hrát v plné sestavě, nebo ho prostě a jednoduše obětuje, vyšle na hřiště náhradníky a zápas pravděpodobně prohraje. V případě postupu přes Galatasaray je to podle mě prakticky jediné rozumné řešení. Pohár Spartu vzhledem k boji o titul a na evropské scéně může zajímat pohár zdaleka nejméně.
A to samozřejmě zase neprospívá pověsti českého poháru. Ta už takhle je poměrně nízká a ty zápasy samy o sobě příliš nikoho nezajímají, no pokud by Sparta byla nucena zápas vypustit, notabene ještě derby, tak to pověsti ještě více uškodí. Což je další problém tohoto termínu. Je zima. Nebudeme si nic nalhávat, fotbal v dubnu je pro fanouška prostě lepší, než fotbal v únoru a lidi přijdou raději a ve větším počtu. Další, komu tenhle termín nemusí úplně vyhovovat jsou druholigové kluby. Těm totiž začíná jarní část až o týden později a do poháru naskočí rovnou z přípravy, což jejich šance může mírně snížit.
No jo, jenže kdy ten pohár tedy hrát?
Já bych zachoval termíny 3. dubna a 24. dubna, nicméně by se hrálo teprve čtvrtfinále a semifinále. 3. dubna je po reprezentační přestávce a před případným čtvrtfinále, které je znovu dva týdny, po sobě, pak je týden volna, který vychází na onoho 24. dubna a pak by bylo případné semifinále evropských pohárů. Ale to už se bavíme o pokročilejších fázích, kam je pro český klub o hodně těžší se dostat, zatímco těch prvních fází se mohou účastnit poměrně pravidelně. Místo semifinále by se tedy hrálo čtvrtfinále, místo finále semifinále a samotné finále by se hrálo buď během nadstavby, nebo klidně až po posledním kole české ligy, jako takový druhý vrchol sezóny českého fotbalu.
Nevýhodou tohoto systému je, že pokud by nějaký český tým opravdu došel do semifinále evropské soutěže, tak by to bylo třeba řešit a nebylo by příliš variant, kam zápas odložit. Výhodou je, že uleví týmům v brzkých jarních částích, kam se dostanou mnohem pravděpodobněji a hrají se v lepší termíny pro fanoušky zejména z hlediska počasí.
Neříkám, že je to ideální řešení. To ostatně z hlediska termínů podle mě prakticky ani neexistuje. Ale termínem pohárů 28. února se podle mě český fotbal střílí do vlastní nohy a může uškodit úplně všem. A možná by se nad tím mohl někdo zamyslet.