FOTBAL

AFC ASIAN CUP – KATAR

Fotbaloví příznivci si určitě přijdou na své, jelikož jsou rozehrané dva větší turnaje a to Asijský pohár a pohár Afrických Národů. Ti co pravidelně sází na fotbal, tak si zcela jistě všimnuli chybějících hvězd ve většině kádrů.

Ajax - Steven Bergwijn - fotbal

Ano, je tomu skutečně tak a co jsem se porozhlížel všude možně, tak opravdu jsem velice často našel minimálně jedno, ale vícekrát i hned několik chybějících stálic základní sestavy z důvodu reprezentačních povinností.

Jedná se o oba veliké turnaje, které jsou jak v Asii, tak v Africe velmi sledovaným a populárním eventem. Já mám hodně blízko již několik let právě k Austrálii, u které o víkendech po ránu velice často vyhledávám zápasy místní nejvyšší fotbalové soutěže A League a nespočet hráčů, kteří v posledních letech hráli za jakýkoli místní klub, zároveň velmi často také hráli i za australský nároďák.

Předem byl velice rád zdůraznil, že kvalita A League šla v posledních letech opravdu nahoru a to, že čím dál větší počty hráčů se objevují ať už v širší či konečné nominaci pouze tento fakt potvrzuje.

Austrálie to je ve světovém fotbale pojem a hned několik největších hvězd již hrává ve velmi slušných klubech v Evropě a tyto transfery právě z australské A League také pouze dokumentuje výbornou produkci talentovaných mladíků, kteří mají na víc a chtějí tak rozvinou své schopnosti ještě dále.

Pokud mám zmínit několik hráčů, které si bezpochyby trenér australské reprezentace Graham Arnold vybral, tak se bude jednat o: Mitchell Duke (Machida), Martin Boyle (Hibernian), Craig Goodwin (Al Wehda), Jackson Irvine a Connor Metcalfe (St. Pauli), Harry Souttar (Leicester) Aziz Behich (Al Nassr), Riley McGree a Sam Silvera (Middlesborough), Marco Tilio (Celtic) a mohl bych klidně jmenovat dále.

O Souttaru neboli neprůchozí vysokou věž na stoperovi se aktuálně zajímá Everton a prý je přestup již na spadnutí. Aktuální jednička v bráně v Adelaide United přestoupila do Premier League a bude oblékat dres Aston Villy, která má letos neskutečnou fazonu. Zapomenout bych neměl ani na kapitána Matthew Ryana, který aktuálně nastupuje za AZ Alkmar a dlouhé roky působil i v Brightonu a krátce si zachytal i za Arsenal.

Austrálie na posledním Mistrovství světa postoupila z velice těžké skupiny, kde se nacházela Francie, Tunisko a Dánsko. Proti Francii to byl na úvod slušný kolotoč, což se dalo čekat s těmi největšími hvězdami a Mbappé aspol. si z obrany udělali trhací kalendář, ale poté se mužstvo Grahama Arnolda semklo a připsalo si dvě velice cenné výhry proti Tunisu i Dánsku, což jsou velmi cenné skalpy.

Nakonec v osmifinále schytali jeden z nejtěžších úkolů a to Argentinu, které velmi dlouho zatápěli a rostoucí teprve 19 letá hvězda Garang Kuol mohl v posledních minutách srovnat na 2:2. Austrálie rozhodně zanechala velmi sympatický dojem a trápila i největšího favorita.

Očekávání se po těchto výkonech pouze zvyšovala a na Asian Cupu, který tento rok hostí opět Katar (stejně jako MS), se od hráčů v Green&Gold očekávala jen ta nejvyšší příčka, tedy zisk poháru. Nereálné to vůbec nebylo, nicméně je třeba si přiznat, že Japonsko i Jižní Korea byly právem většími favority již před začátkem tohoto turnaje. Jejich soupisky byly řádně našlapané a nechyběly ty největší hvězdy jako třeba Heung-Min Son nebo Takumi Minamino.

Austrálie prošla skupinou jako nůž máslem, dá se říci, ale optimální to z herního projevu rozhodně nebylo. Hned první zápas s Indií ukázal veliké trápení a výsledek byl nakonec až příliš milý a nijak nereflektoval dění na hřišti. Australané sice častěji byly na míči, což se s Indií dalo čekat, ale směrem dopředu vymyšlení nějaké geniální přihrávky apodobně to byla veliká bída.

Druhý zápas skupiny se Sýrií přinesl další trápení a hubenou výhru jedna nula, což sice přineslo potřebné a očekávané body, nicméně herní projev měl od ideálu stále vzdáleno. Nakonec se zranila jasná volba číslo jedna v útoku pro G. Arnolda, kterou byl Mitch Duke, aktuálně hrající ve druhé nejvyšší japonské lize, kde má na kontě 10 branek. To otevřelo prostor pro Kusini Yengiho a Bruna Fornaroliho.

Yengi je další z těch velmi talentovaných atletických a mrštných útočníků, kterí mají slušný potenciál. Jeho výtečný progres v Austrálii, konkrétně u Western Sydney Wanderers jej vyšvihl k přestupu do anglického Portsmouthu, kde pravidelně startuje.

Bruno Fornaroli je již 36 letý rodák z Uruguaye, nicméně většinu kariéry strávil v Austrálii, kde se stal opravdu tzv. útočníkem se zabijáckým instinktem a každoročně atakuje metu 10-15 nastříelných branek. Jeho rekord je ze sezony 2015/16, kdy nastřílel v dresu Melbournu City nastřílel úctyhodných 25 branek. Bruno nakonec získal australské občanství a letos obdržel premiérovou pozvánku k Socceroos. Bruno má skvělou kopací techniku, dokáže podržet balon i dostat spoluhráče do šancí a letos má opravdu životní formu, ačkoliv je mu již 36 let, tak v lize za Victory nastřílel již 13 branek, z čehož byly hned dva hattricky.

I to je důvod, proč jej mnoho fans chtělo začínat místo Duka, nicméně to se bohužel nikdy nestalo. Graham Arnold na něj prostě nedal a El Tuna, jak je mu přezdíváno, odehrál vždy jen pár minut ke konci utkání.

Po skupinové fázi přišlo playo off, ve kterém čekal nejspíše nejtěžší soupeř v podobě Jižní Korei. Austrálie si nejlepší výkon turnaj schvovala až právě proti svěřencům německého kouče Jurgena Klinsmanna a za celých 90 minut si připsala dvojnásobný počet nebezpečných šancí, které ovšem nedokázala k jejich smůle proměnit.

Jak Connor Metcalfe, tak uzdravený Mitch Duke minuli úplně prázdné brány a nakonec Korejci srovnali v poslední minutě z penalty a nakonec ovládli i prodloužení.

Jediným pozitivem na tomto turnaji tak pro Australany může být krásný gol Craiga Goodwina, který byl i nejlepším hráče na hřišti za Socceroos.

Četl jsem hodně komentářů o tom, jak Korea nepředvádí své nejlepší výkony a jak se nemá rád největší hvězda Son s koučem Klinsmannem, nicméně zatím to této partě klap a Korea je již v semifinále.

Austrálie vyhrála Asian Cup v roce 2015, kde v domácím finále zdolala právě Jižní Koreu. To byly jistě krásné vzpomínky, nicméně na podobné obrázky si australští fandové budou muset ještě nějakou dobu počkat. Do videa přikládám právě gol záložníka Goodwina.

By Václav Prokůpek

Podnikatel v oblasti médií, investic a sportu, trenér, redaktor a komentátor, krizový manažer, účastník Rallye Paříž - Dakar 1995

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *