„Laver Cup je kompletní! Bude nejslabší v historii,“ hlásaly už před letošním velkým exhibičním kláním mužstev Evropy a zbytku Světa novinové titulky.
Tým Evropy odtajnil na poslední chvíli účast Huberta Hurkacze (17. Na světovém žebříčku) a Gaela Monfilse (363.), tým světa posílilo trio Tommy Paul (14.), Francisco Cerundolo (20.) a Ben Shelton (46.). Velkolepou akci hostil Vancouver od 23. do 25. září.
„Mám velkou radost, jaký tým se nám podařilo složit, Hubert a Gael byli skvělými posilami! Podle papírových předpokladů jsme favorité, nikdy to ale není snadné. Do Vancouveru jsme moc těšili a byli připraveni, abychom získali titul nazpět,“ připomněl kapitán týmu Evropy Björn Borg loňské první vítězství týmu světa. „Těšili jsme se, až se s touto skupinou hráčů setkáme, v týmu byli zkušenosti i mládí. Taylor, Frances, Felix a Tommy navíc byli součástí naší vítězné jízdy v Londýně, díky čemuž jsme letos mohli být sebevědomí. Cítili jsme šanci na úspěch,“ věřil právem kapitán druhé lavičky John McEnroe.
Laver Cup není jen o vítězství a zábavě, motivací jsou i peníze. O kolik tenisté hrají? Laver Cup je pro nejlepší světové hráče příležitostí, jak si zahrát ve vesměs individuálním sportu týmovou soutěž. Nejde však jen o show a zábavu, jak by se na první pohled mohlo zdát. To dokládá i fakt, že tým Evropy doposud ovládl čtyři ročníky a letos doslova zklamal, když suverénně podlehl mužstvu vedeného Johnem McEnroem. S možným vítězstvím se pojí i štědré prize money, které vítězové Laver Cupu obdrželi.
Jak už to tak bývá, profesionální sport není jen o soutěžení, výhrách či titulech, ale také o penězích. Finance získané na turnajích (pokud nepočítáme sponzory) jsou především možností, jak se plně věnovat sportu. Platí se z nich cestování, trenéři a další náklady spojené s profesionálním sportem. Ti nejúspěšnější tenisté se pak mohou zabezpečit i na dlouhé roky po kariéře.
Laver Cup se oproti ostatním turnajům ATP liší tím, že se za něj neudělují body. Jinak však ničím. I zde se hraje o trofej a prize money, které je velmi štědré. Všichni členové vítězného týmu totiž obdrží 250 tisíc dolarů. Každý člen poraženého týmu pak získá šek v hodnotě 125 tisíc amerických dolarů. Zajímavým srovnáním je, že vítěz turnaje ATP 250 ve francouzských Métách obdrží šek na 81 310 eur. Oproti účastníkům Laver Cupu si však šampion z Mét odveze 250 bodů do žebříčku.
Prize money ovšem není jedinou položkou v rozpočtu Laver Cupu. Pravděpodobně vyšší část peněz jde na takzvaný poplatek za účast. Ten se podle dostupných informací vypočítává ze současného postavení každého účastníka ve světovém žebříčku. O tom, jak vysoké jsou tyto poplatky, nebo jaký je celkový rozpočet Laver Cupu, se mlží a pořádající agentura úzkostlivě tato čísla tají. A není divu.
Když v roce 2019 bylo zveřejněno několik spekulací ohledně poplatku za účast Rafaela Nadala během Laver Cupu v Ženevě, lidé se nestačili divit. Podle tehdejších neověřených informací měl Nadal za účast na třetím ročníku Laver Cupu obdržet dva miliony dolarů. Pořádající agentura tyto informace nepotvrdila, ale už tehdy bylo jasné, že hráče na Laver Cup láká dost štědrými odměnami. A to tak velkými, že rozpočet na účast tenistů je mnohem vyšší než rozpočet na prize money.
Což je zároveň odpověď na to, proč jsou vstupenky na Laver Cup tak drahé. Během prvního ročníku v Praze byla cena za vstupenky pro tuzemské obyvatelstvo přijatelná, a i proto byl úvodní ročník pro pořádající agenturu ztrátový. Od té doby je však každý ročník ziskový, a to i přes obrovskou sumu peněz, kterou jsou tenisté motivováni k tomu, aby na Laver Cupu hráli a odevzdávali odpovídající výkony.
Jenže letošní prestižní Laver Cup, který své místo našel ve Vancouveru a konkrétně v aréně domácích hokejových kosatek Vancouveru Canucks zatím sklízí většinou negatní reakce a především negativní komentáře, alespoň co si můžete všimnout na sociálních sítích reakce tenisových příznivců.
Pojďme se společně podívat na předchozí ročníky a konkrétně hned na úvodní premiérový ročník, který začal v našem hlavním městě Praze. Zpočátku se to zdálo jako dost překvapivý tip, ale nakonec se to ukázalo býti dobrou volbou a již od samého začátku byla skvělá propagace této akce a zejména setkání Tomáše Berdycha s Rogerem Federerem nastolilo parádní trend nového světového eventu, který začal na počest legendárního Roda Lavera, jak již lze ze samotného názvu určit.
Pokud se podíváme na soupisku obou týmů zatím neměnných kapitánů pro Tým Světa Johna McEnroea a pro Tým Evropy Bjorna Borga, tak oba měli k dispozici takřka to nejlepší, co vůbec bylo možné, nepočítáme li pro Tým Světa Keie Nishikoriho a Juana Martina Del potra. Za Evropu chyběl Novak Djokovič kvůli předčasném ukončení sezony (zranění) a také narození dítěte.
Tým Evropy:
– Roger Federer, Rafael Nadal, Marin Čilič, Dominic Thiem, Tomáš Berdych a Alexandr Zverev
Tým Světa:
– Nick Kyrgios, Jack Sock, John Isner, Sam Querrey, Denis Shapovalov a Frances Tiafoe
Již z těchto jmen je sice znát, že velikým favoritem byl domácí Tým Evropy, nicméně o zábavu a skvělé zápasy bylo postaráno, jelikož showmani a milovníci týmových eventů jako Kyrgios, Sock, Tiafoe nebo Shapovalov tento aspekt poskytovali více než 100% od první minuty premiérového Laver Cupu a navíc se kromě singlů hrál i debl, ve kterém byl favorizován právě Tým Světa a to nejen díky jednomu z nejlepších deblistů na světě Jacku Sockovi, ale také například Nicku Kyrgiosovi a dalším.
Tento ročník a vlastně i ty další, které následovaly, nastavily laťku tohoto „exhibičního turnaje“ velice vysoko a ta se velice těžko mohla překonávat, ačkoliv dorovnat se jí v posledních několika letech téměř vždy podařilo. Byly jsme totiž svědky i například Andy Murrayho, Novaka Djokoviče a některé bitvy se řadily jakožto epické.
Často je měl na svědomí Nick Kyrgios, který těmito „ exhibičními turnaji“ a momenty žije pokud by mohl, tak by je nejraději hrál po celý rok a nejen jeho zápas s Federerem se řadil k těm nejlepším v samotné historii tenisu vůbec.
Loňský ročník byl dost specifický tím, že se v Ženevě loučil s kariérou Roger Federer a při jednom zápase se dokonce na lavičce s Rafaelem Nadalem rozplakal, což opět dokázalo, že je pouhým člověkem a i takového chlapáka jakým Roger je, ho dokázala tato „chvilka“ rozhodit a neubránil se emocím. Mít po svém boku při rozlučce jeho dlouhodobého skvělého kamaráda Rafu muselo být opravdu skvělé.
Letošní ročník Laver Cupu ve Vancouveru se co nominací hráčů týkalo zpočátku neřadil mezi nějaký větší propadák a to i navzdory tomu, že v ní chyběl už právě výše zmíněný Roger Federer, Rafael Nadal i Novak Djokovič.
Jasně, takového hráče prostě nenahradíte jen tak lusknutím prstu, nicméně stále zde byly aktéři první světové destíky včetně Stefanose Tsitsipase a Holgera Runa. Jak dánský veliký talent, tak i dlouhodobý člen první světové pětky Stefanos Tsitsipas ale nakonec museli své účasti na Laver Cupu kvůli zraněním odřeknout a tak soupisky nabraly značné trhliny v podobě i ztráty na celkové atraktivitě.
Pokud se podíváme na letošní sestavy, tak zde byla jména jako Davidovich Fokina, Tommy Paul, Francisco Cerúndolo, Ben Shelton, Christopher Eubanks.
Tím nikterak nesnižuji kvality těchto hráčů a se vším respektem jsem jmenoval výše zmíněné tenisty, například Eubanks a Cerundolo mají letos famózní sezony, nicméně dá se říci, že pokud by Kyrgios nebyl zraněný, tak by se sem některý z těchto hráčů nedostal. Nick Kyrgios byl původně v sestavě od začátku nominací, ale bohužel letos kvůli neutichající bolesti vynechával jeden turnaj za druhým a fit nebyl ani pro jeho milovaný Laver Cup.
Sledovali jsme všechny zápasy letošního Laver Cupu. Úroveň i průběh měly dost odlišné náboje a to i díky pojetí letošního ročníku obou týmů. Ten náboj tak opravdu nebyl takový, ale ihned bylo jasné, že Tým Světa je opravdu o dost hladovější, zatímco někteří členové Týmu Evropy berou tyto zápasy až příliš jako exhibici a to vyústilo i v nepříjemnou přestřelku mezi Gaelem Monfilsem a Felixem Augerem Alliasimem, který jakožto Kanadaň plynule ovládá i Francouzštině a oba si to tak mohli od plic pořádně vyříkat. Felix rozhodně nebyl spokojen s „laxním“ přístupem Monfilse, až jsme v jeho typicky chladné tváři viděli opravdu veliký hněv. Poté na lavičce ještě vše doplnil slovy: „What exactly did people who bring him here told him?“ V překladu to bylo: „Co lidé, kteří ho sem přivedli, vlastně Gaelovi řekli“?
No, možná bylo až trochu přitažené za vlasy, ale Gael byl vždycky showman a opravdu kolikrát působil tímto dojmem i v jeho ostrých zápasech na ATP tour, takže nad tímto mohou viset nějaké otazníky, nicméně diváci takového showmana milují. Přesto na letošním Laver Cupu zůstal tým Evropy a nejen Monfils hodně za očekáváním. A to nejen kvůli tomu, že s celkem Zbytku světa tak drtivě prohrál.
Václav Prokůpek ( s využitím Eurosport.de)