LEDNÍ HOKEJ
KAZAŠSKÁ LIGA
KHL kvůli známým událostem z loňského února zmizela z očí mnoha fanoušků a tipérů nejen u nás. Čas od času však dění v tamní soutěži vyvolá bouřlivé reakce v médiích a diskuzních fórech. Především tedy pokud někdo z českých či slovenských hokejistů posílí některý z tamních klubů. V posledních dnech se stal celkově šestým českým hráčem v letošním ročníku KHL útočník Rudolf Červený, když podepsal smlouvu s Barysem Astana. A s obráncem Skleničkou bude mít tým z Kazachstánu dva české hokejisty v sestavě. Nedávno proběhla velká debata kolem víz pro ruské a běloruské fotbalisty kazachstánského Tobolu Kostanaj při jeho zápasu v Plzni. Vláda se rozhodla pro udělení výjimky v podobných případech. Vzhledem k tomu sem zaregistroval názory, zda by se nemělo podobně postupovat i v případě českých hokejistů v Barysu Astana a neměli by mít výjimku pro reprezentační srazy?
Barys je sice pevnou součástí KHL a účastní se tohoto projektu už od jeho vzniku v roce 2008, nicméně jsou také „polehčující“ okolnosti, díky nimž můžeme vnímat tento klub trochu jinak než ostatní. Z původní pestré palety týmů z různých států zbyl v soutěži už jen trojlístek mimoruských klubů právě Barys, čínský Kunlun a běloruské Dinamo Minsk. Barys nesídlí v zemi agresora a jeho financování pochází především od kazachstánských státních firem.
Velký podíl na vzestupu tamního hokeje a také Barysu má především předseda hokejového svazu a bývalý premiér Askar Mamin. Mamin dlouho šéfoval státnímu železničnímu dopravci a jeho prostřednictvím se výrazně finančně angažoval v Barysu. Na politický vrchol se dostal v roce 2019, když se stal premiérem země. Zároveň byl jmenován předsedou představenstva v klíčové státní firmě v Kazachstánu Samruk Kazyna. Tento investiční fond ovládá řadu společností podnikajících v různých oborech od právě železniční dopravy přes poštovní služby až k těžbě uranu či ropy. Samruk Kazyna také výrazně podporuje fotbalový klub FC Astana či stejnojmennou cyklistickou stáj. Mamin se rád nechával fotit na různých hokejových turnajích pořádaných Barysem a také na vrcholu své moci na klub nezapomněl. Právě díky sponzoringu Samruku Kazyna Astana udržela řadu klíčových borců, dovedla posílit a v sezóně, kterou bohužel překazil covid, sahala po velkém úspěchu v play-off KHL.
Mamin na začátku roku 2022 neustál velké protesty v zemi, odešel z čela vlády a tím pádem i Samruku. Ten však dále výrazně finančně podporuje Barys v KHL. Vůbec politický vývoj od začátku roku 2022 směrem k evropským zemím i Rusku je poměrně zajímavý. Zatímco po tvrdém potlačení demonstrací se prezident Tokajev ocitl pod tvrdou palbou kritiky ze strany většiny západních zemí, na pomoc mu „přispěchalo“ několik tisíc ruských vojáků, kteří měli přispět k „normalizování“ situace v zemi. To se nakonec po několika krizových dnech a obměně v čele vlády podařilo.
Pár týdnů poté však došlo k ruské invazi na Ukrajinu a kvůli postoji Kazachstánu a jeho prezidenta se na tyto události jaksi zapomnělo. Kazachstán totiž i přes opakovanou žádost Putina „neoplatil“ dřívější vojenskou pomoc při vnitrostátních problémech a žádné vojáky ani vojenskou techniku Rusku neposkytl. Naopak nabídl řadě západních států vykrýt chybějící dodávky ropy či jiných nerostných surovin, které část Evropy kvůli mj.sankcím uvaleným na Rusko citelně postrádá. Právě díky velkému nerostnému bohatství a třeba spojenectví s Čínou si může Kazachstán dovolit mnohem nezávislejší zahraniční politiku narozdíl od Běloruska, jež je vazalem současného ruského režimu. Samozřejmě také Kazachstán svazuje stejně jako ostatní země bývalého SSSR s Ruskem minulost i přítomnost a více než rok a půl staré události ukázali v mnoha ohledech stejné myšlení současných vůdců země. Nicméně z tehdejšího „vyvrhele“ je aktuálně vítaný spojenec, což dokázala nedávná návštěva a vyjadření Petra Fialy v Astaně. Můžu jen spekulovat, ale zřejmě také to rozhodlo pro celkem rychlou reakci vlády v případě výjimky pro hráče klubu Tobol Kostanaj, zatímco v předchozím případě ruských tenistek se žádný krok směrem k výjimce ze stran žádného vládního činitele nestal.
Byla by tedy možnost se stejně dívat i na české hokejisty, kteří působí v největších kazachstánském klubu, byť je součástí ruské KHL? Z jedné strany Astanu penězi zásobují především zmíněné státními firmy, kádr tvoří hlavně Kazachstánci a hráči ze Severní Ameriky. Na druhé straně klub profituje z účasti v KHL a kdyby tam nehrál, stal by se jen jedním z hokejových týmů v Kazachstánu s zcela odlišným rozpočtem a možnostmi. A samozřejmě se o žádných potenciálních českých reprezentantech nemusíme bavit, jelikož by tam hráli maximálně druhořadí čeští hokejisté. Samozřejmě ale těžko můžeme dávat rovnítko mezi Barys Astana a třeba CSKA Moskva, kde se vyvěšovaly během zápasů transparenty na podporu ruské invaze.
Vidím to tak půl na půl. Chápu tzv. nulovou toleranci pro hráče z KHL v repre, ale v krajním případě by mi z výše uvedených důvodů nějaký hráč z Astany až tolik nevadil.
Pak je tu ovšem sportovní hledisko. Ruda Červený má již nejlepší léta za sebou a do útoku máme určitě lepší borce. Trochu jinak vypadá situace v defenzivě, kde nejen během posledního šampionátu bylo znát, že někteří obránci z naší ligy úplně nezvládají rychlejší tempo mezinárodního hokeje. Avšak nejsem si jist, zda by David Sklenička či ostatní čeští obránci znamenali výrazné vylepšení a byli by pro náš nároďák nepostradatelní. To je také případ Lukáše Kloka. Libor Šulák sice přestoupil do kvalitního Omsku a určitě disponuje kvalitní ofenzivními schopnostmi, ale v reprezentaci zaznamenal také mnoho minel směrem dozadu a nikdy nepatřil k mým oblíbencům.
Naopak Dmitrije Jaškina by bralo i mnoho jiných reprezentací. Dříve vytvořil v našem dresu skvělou formaci s Pastrňákem a Krejčím. Ovšem jeho návrat do českého dresu při šampionátu v Praze si ani v třeba v případě ukončení války nedovedu představit. Především kvůli jeho angažmá při oslavách Dne obránců vlasti v Rusku z února letošního roku, kdy namíchl spoustu současných a bývalých hráčů a také fanoušků. A nemuselo by se mu dostat z tribun ale i v šatně vřelého přijetí…