LEDNÍ HOKEJ

LIGA MISTRŮ

Rok se s rokem sešel a zítra startuje nový ročník hokejové Ligy mistrů. Soutěž od svého vzniku čelí nedostatku zájmu diváků, tím pádem ani finanční odměny se pro kluby nijak zajímavě nezvyšují. Letos došlo k několika změnám, které mají vytvořit větší atraktivitu ligy pro nejlepší hokejové týmy Evropy.

Hokej - Třinec - Růžička

Změny se už v průběhu roku hodně řešily v médiích a na diskuzních fórech. Přesilovka se odehraje celé dvě minuty a může napadat klidně pět branek. Nezruší ji ani branka v signalizované výhodě. Naopak pokud hráč skóruje během oslabení svého týmu, zruší tím zbývající trest.

Toto by mělo vést k většímu počtu branek, po němž volá mnoho hokejových fans v Evropě, kteří se nechtějí dívat na čím dál častější fotbalové výsledky 1:0 nebo 2:1. Je to určitě zajímavá myšlenka, kdy se dá bez velkých technických změn typu zvětšení branek nebo dalšímu zmenšení výstroje brankářů zvednout atraktivnost a podpoří se snaha týmů o vstřelení branky. Navíc i jedna povedená přesilovka třeba s dvěma góly může zcela otočit vývoj zápasu. Mnoho hokejistů a trenérů této novince fandí a dávají palec nahoru.

Každá změna ovšem vždy vyvolá kritické hlasy. Někdo považuje změnu u přesilovek za zbytečnou, která moc gólů nepřinese, a ve finále způsobí jen zmatky a chaos. Ve spoustě se zápasů se hraje už teď dost přesilovek a při současném systému bránění a tlaku na výšku brankářů, kteří často zaberou celou klec, je vlastně jedno, jestli branka početní výhodu neukončí, protože by se kolikrát mohlo hrát až do rána a gól by stejně nepadl. Další naopak touto novinkou považují přesilovky za smrtící zbraň a bude velmi záležet na trendu posuzování zákroků. Na posledním šampionátu se v mnoha zápasech vylučovalo za dost nesmyslné „fauly“ a hokej přestával být kontaktním sportem.

Jistě se o tom bude ještě hodně debatovat, ovšem kam tato změna evropský hokej posune, se jako obvykle postupně vykrystalizuje na ledě. Za mě tato novinka za vyzkoušení stojí a vrátit se ke starým pořádkům může Liga mistrů vždycky. Každopádně si troufnu tvrdit, že to minimálně zpočátku zvedne sledovanost zápasů LM. A to je pro vedení této soutěže to nejhlavnější. Zajímavé bude sledovat, jak případné novoty zahýbou s kurzy na počet branek v zápase a na střelce gólů či kanadské body hráčů.

Liga mistrů má také nižší počet účastníků. Osobně bych počet 24 celků ještě zredukoval na 16, ideálně místo jedné skupiny rozdělit po 4 do 4 skupin. Jako bývalá kdysi na startu fotbalová Champions League. Nicméně i toto je posunem kupředu. Diskutovat lze také o počtu klubů z jednotlivých států, jestli třeba Rakousko si zaslouží 3 týmy jako naše extraliga či švédská nejvyšší soutěž, ačkoliv je kvalitativně na mnohem horší úrovni. Na druhé straně rakouská liga zahrnuje také top týmy Itálie či Maďarska a je snaha zapojit do LM více zemí. Právě na mančafty ze zahraničí bych se chtěl v krátkosti podívat v další části blogu. Českou extraligu budou zastupovat Třinec, Pardubice a Vítkovice, u kterých jsem detailněji probral/proberu novinky v samostatných článcích.

Finové vysílají do tohoto ročníku hned čtyři zástupce, díky jednomu místu navíc pro loňského šampiona Tapparu Tampere. Tappara ovládla zároveň finskou SM ligu a je jedním ze žhavých kandidátů na letošní triumf. Tappara prošla přes léto řadou změn. Odešlo hned několik opor jako třeba centr Jori Lehtera. Kariéru ukončil dlouholetý hráč Tappary Kuusela. Do Německa odešli obránci a autoři některých klíčových branek Matuškin a Thomas. Citelně můžou chybět góly střelce Ojamäkiho, jenž se trochu překvapivě přesunul do švýcarského Klotenu.

Tappara však získala výraznou osobnost na lavičku. Novým koučem pro tuto sezónu se stal známý Švéd Rikard Grönborg, jež po letech v Curychu přijal novou severskou výzvu. Vedle stávajících lídrů Levtchiho, Savinainena či Kemiläinena mají pomoci s obhajobou mistrovských pohárů navrátilec ze zámoří Leskinen, dvojce Kanaďanů Camper a Baptiste nebo bývalý český juniorský reprezentant Mužík.

Velkou českou stopu v kolonce nových hráčů má poražený finalista finského play-off Lahti. Pelikáni totiž získali z Komety střelce Horkého, do obrany zkušeného Jordána a ze zámoří přišel naopak perspektivní bek Filip Král, jenž se neprosadil do prvního týmu Toronta. V Lahti už nepokračuje útočník Jašek. Ilves Tampere, který bude prvním soupeřem Pardubic, rovněž přivedl hned trojici českých hokejistů – Kodýtka, Stránského a Hamrlu. Mě však zaujal podpis Kanaďana Gregoira. Ten loni řádil se svými krajany ve Vídni a při své první evropské štaci se ocitl v hledáčku hned několika sportovních manažerů ze zajímavých adres. Čtvrtým finským týmem je Lukko Rauma, jemuž se nepovedlo loňské play-off a nemělo by tolik zlobit jako předchozí zmíněné kluby.

Hodně se očekává, zda stále silnější švýcarské kluby prolomí dosavadní švédsko-finskou nadvládu. Alpskou zemi letos zastupuje trojlístek Servette Ženeva, Biel a Rapperswilu. Největší ambice má mistrovská Ženeva. Její kádr ovšem opustila klíčová a velmi produktivní švédská dvojice centr Omark a obránce Tömmernes. Omarka by měl nahradit střední útočník Manninen, který léta hrával s hlavním střelcem Servette Hartikainenem. Pozici hlavního konstruktivního beka zaujme Theodor Lennström, který se mohl pochlubit skvělou bilanci kanadských bodů v poměru k odehraným zápasům poslední rok ve Färjestadu. Zbytek úspěšné loňské sestavy zůstal pohromadě a Servette je tak celkem logicky v širším okruhu favoritů na celkový triumf.

Úspěch se snažili „zakonzervovat“ také v Bielu. Kádr nepoznal výrazných změn, ale Biel se musí definitivně obejít bez hlavního strůjce svého úspěchu trenéra Törmänena, jenž svádí už druhý velký souboj s vážnou nemocí. Rapperswil se spoléhá na lídra Romana Červenku, udržel klíčové střelce Moye, Jensena nebo Američana Schroedera. K nim získal mnoha lety v NHL ostříleného Švéda Raska. Větší minutáž a stabilnější pozici v sestavě by mohl mít druhý Čech v dresu Lakers Petr Čajka. Rapperswil loni vypadl ve skupině v konkurenci vítězné Tappary a Mnichova. Letos se díky losu představí v Česku hned dvakrát.

Největší šance na titul vítěze LM se tradičně dávají švédským klubům. Tamní liga je obecně považována za nejkvalitnější v Evropě a letos vysílá do boje týmy Väjxö, Färjestad a Skellefteå. Švédský mistr Väjxö má v sestavě stále produktivního veterána Roséna, německého střelce Riedera, jenž už je fit po zranění, nebo také finskou reprezentační jedničku Larneho. Odešel ovšem klíčový bek Bengtsson. Management Väjxö Lakers hýřil aktivitou a přivedl hned několik hokejistů ze zámoří. Vedle zkušených borců plánuje trenér Lakers a bývalý letitý reprezentant Jörgen Jönsson dát prostor mladším hokejistům. To se týká především talentovaného centra Filipa Erikssona a na svou příležitost čeká Čech Jakub Štencl.

O nadějné jméno naopak přišla Skellefteä, jelikož obránce Sandin-Pellikka po úspěšném draftu, kdy si jej vybral hned v prvním kole Detroit, zamířil do organizace Red Wings. Velkou posilou pro poraženého finalistu švédského play-off je švédský reprezentant Oscar Lindberg a trochu překvapivě sáhlo vedení po Dzierkalsovi z Českých Budějovic. Färjestad také lovil z Česku a podepsal Davida Tomáška. Ztrátu některých důležitých obránců nahradí např. Magnus Nygren. Dlouholetý bek Davosu má vynikající přehled při přesilovkách a v pokročilém hokejovém věku hromadu zkušeností.

Německá soutěž DEL se stále zkvalitňuje a dokazují to také poslední výsledky německé reprezentace, která je tvořena z většiny právě hokejisty z domácí ligy. Mistr DEL Mnichov prověří v úvodu hned po sobě Vítkovice a Třinec. Oba české týmy čeká těžká práce. Aktuální německý mistr udržel většinu svých opor. Hlavně zámořské střelce Ortegu a DeSousu nebo brankáře Niedebergera. A ještě se mu povedlo přivést velkou posilu v podobě Markuse Eisenschmida. Tím oslabili Mannheim, jenž přišel ještě třeba o chorvatského snipera Renduliče. Mannheim je tradiční hokejová bašta v Německu a tamní vedení se rozhodlo potěšit fanoušky hned několika kvalitními nováčky v sestavě. Výborným úlovkem je finský obránce Jokipakka nebo mladý reprezentační bek Gawanke. V útoku bude válet tvořivý centr Vey z KHL nebo další Kanaďan Bennett z Lugana. Zástupce DEL ligy doplňuje ještě Ioňský finalista play-off Ingolstadt, ale největší očekávání jsou hlavně od RB Mnichov.

Slováci mají pouze jednoho zástupce v podobě mistrovských Košic, což se může zdát poněkud málo proti třem z rakouské. I proto bude zajímavé porovnávat jejich výsledky. Salzburg určitě může potrápit a překvapit některé favority. Nejlepší rakouský klub táhnou známá jména pro české fanoušky jako Thomas Raffl či Peter Schneider. Red Bull doplňí Lišky z Bolzana a Innsbruck. Ten přišel o jednoho z lídrů Helewku, který posílil finskou Saipu. Za pozornost stojí velký talent rakouského hokeje Seena Peeters, jenž se po návratu ze zámoří pomalu stává hlavním tahounem týmu. A nedivil bych se, pokud by v brzké době přestoupil do lepší ligy.

Ostatní týmy francouzské Rouen, dánský Aalborg, norský Stavanger a severoirský Belfast jsou spíše na doplnění tabulky. Ale i tyto slabší celky dokázaly nejednou překvapit. Hodně bude záležet na přístupu větších hokejových klubů a taktéž jejich fanoušků k Lize mistrů. 

By Václav Prokůpek

Podnikatel v oblasti médií, investic a sportu, trenér, redaktor a komentátor, krizový manažer, účastník Rallye Paříž - Dakar 1995

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *