LEDNÍ HOKEJ
Draft je už pár dnů za námi, a proto si myslím, že už přišla správná chvíle zhodnotit, jak výběr talentů vlastně pro český hokej dopadl, jestli skončil úspěchem, neúspěchem, nebo jak vlastně skončil…Letos draftem prošlo sedm Čechů, což je v kontextu ostatních let takové normální a průměrné číslo, ale stejně je letošní draft z několika důvodů trochu odlišný.
Hokej
Před začátkem sezóny jsem na letošní draft mimořádně těšil. Předběžné žebříčky slibovaly, že by mohlo být draftováno až třináct Čechů, přičemž já jako nenapravitelný optimista jsem doufal až v patnáct českých hráčů, z nichž hned tři by mohli být draftováni v prvním kole.
Ale jak už pár dní víme, tak mohutným úspěchem to pro nás letos neskončilo…
Před sezónou to vypadalo skvěle. Šalé měl slušnou šanci, že bude draftován mezi prvními pěti, a když by už neměla vyjít první pětka, první desítka se brala jako téměř samozřejmost. A proč by také ne, o Šalém se mluvilo jako o lepší verzi Martina Nečase, takže nic jiného než první desítka neměla připadat v úvahu.
Ale čím byla sezóna dál, tím více bylo jasnější, že Šalé se na draftu tak vysoko neumístí. Nepomohla mu kolísavá forma v extralize, kde byl často utopený až ve třetím útoku a naději na špičkové umístění mu vzalo mistrovství světa osmnáctiletých, kde se Šalé svezl se špatnou formou celého českého týmu.
Ale ani tak jsem nečekal, že by se mohl propadnout až na dvacáté místo, odkud ho draftoval Seattle, a to nejspíš ještě jenom kvůli tomu, že jejich skautem je Robert Kron a Sasu Hovi, který v Kometě několik let působil.
Abych pravdu řekl, tak z toho, že Šalé míří zrovna do Seattlu velkou radost nemám. Seattle totiž mockrát v prvním kole ještě nedraftoval, takže Šalé se dostává pod drobnohled všech v klubu i všech jeho fanoušků. A to podle všeho není věc, která by mu zrovna dvakrát vyhovovala, jak se to potvrdilo například na mistrovství světa osmnáctek, kde měl být hlavní českou oporou.
Ale snad se pletu a Šalé se s tím dokáže poprat a snad všem klubům ukáže, že se v něm zmýlily, když ho na draftu tak dlouho přehlížely.
Jako druhého Čecha si Arizona ze 38. místa zamluvila brankáře Michaela Hrabala. Sice mě mrzí, že se Hrabal nestal nejlepším brankářem draftu, protože o tři místa před ním Chicago draftovalo Slováka Adama Gajana, ale to nic nemění na tom, že 38. místo je brankáře skvělé umístění, a že pro Hrabala to je velký úspěch.
Před sezónou se sice předpokládalo, že Hrabal by mohl být draftován v prvním kole, ale pořád si myslím, že pro český hokej a ze všeho nejvíce pro Hrabala se jedná o velký úspěch.
Z 54. místa se dočkal obránce Jakub Dvořák, z 93. místa centr Jiří Felcman, ze 106. místa levé křídlo Jakub Štancl, ze 131. místa Marcel Marcel a ze 161. místa se dočkal obránce Vojtěch Port.
Všichni tito hráči mohou být se svým umístěním na draftu spokojení. Ostatně nezáleží ani tak na tom, z jakého místa jste draftován, jako spíše to, že jste byl vůbec draftován.
A to je ten problém! Místo předpokládaných třinácti Čechů draftem prošlo jenom sedm z nich.
Není těžké odhadnout, že hlavním kamenem úrazu bylo mistrovství světa osmnáctek, kde jsme propadli, a kde jsme nepředvedli vůbec ale vůbec nic. V dobrém světle se ukázal snad jenom brankář Michael Hrabal, který byl za to nakonec také odměněn 38. místem.
Jinak to byla bída a skauti to mladým Čechům po zásluze spočítali.
Nejvíce mě asi mrzí to, že se nedostalo na Dominika Petra, syna známého českého trenéra Jakuba Petra. Jeho sezónu sice ovlivnilo zranění kolene, ale to nebylo tak vážné dlouhé, aby draftem neprošel vůbec.
Před sezónou se počítalo s tím, že Dominik Petr by měl být draftován někde na konci prvního kola, nebo na začátku toho druhého. A před takovými pěti lety se o něm dokonce mluvilo jako o hráči, který by mohl ohrozit Connora Bedarda a Matveje Mičkova, a který by se měl poprat o celkové prvenství.
Jeho kariéra se ale naneštěstí někde zasekla a stočila se tak špatným směrem, že si ho nakonec nevybral žádný tým NHL. Upřímně nevím, zda mu opravdu žádný z týmů nevěřil, nebo zda nějakým nedopatřením unikl pozornosti všech. Ale to se mi nechce věřit, protože skauti a generální manažeři NHL asi nebudou žádnými amatéry, kterým by se mohlo stát něco takového…
Šanci bude mít Dominik Petr i za rok, ale velká kariéra v zámoří už jej asi bohužel nečeká…
Velmi nemilé překvapení pro mě bylo i to, že se nedostalo na brankáře Tomáše Suchánka. Ten byl sice o rok starší, ale jeho výkony ve WHL a hlavně na mistrovství světa do dvaceti let byly tak výborné, že jsem čekal, že nakonec někdo využije šance ho získat někde okolo čtvrtého a pátého kola.
Ale nakonec se jeho jméno mezi 23 vybranými brankáři neobjevilo, což je pro mě překvapení, ale spíše zklamání. Šanci bude mít ještě za rok, ale to už by bylo velké překvapené, kdyby na něj někdo ukázal. Ale samozřejmě to neznamená, že tím jeho sen o NHL končí. Jen to bude mít o trošku těžší, než kdyby draftem prošel.
Sedm hráčů je, na zemi s takovou historií a takovou hráčskou základnou, opravdu málo. Bohužel se ukazuje, že vyspělý hokejový svět se ubírá jiným směrem než ten náš, a že nás čeká ještě hodně práce, abychom ho dohnali, nebo se mu alespoň přiblížili.
Třeba bychom si mohli vzít příklad ze Slováků, kteří v posledních letech produkují tolik mladých top hráčů, že jsou například i před Finy, a že my jim jenom s vypláznutým jazykem dýcháme za krk.
Pokud bych to měl shrnout, tak letošní draft pro Česko skončil v kontextu současného úpadku a předchozích let průměrně, ale mohlo to dopadnout daleko ale daleko lépe, a proto já osobně jsem z našich letošních výsledků zklamaný.
A bohužel to vypadá, že příští ročník by měl být z českého pohledu ještě slabší…