FOTBAL
1. ITALSKÁ LIGA
Chtěli jsme přestupovou bombu, tak ji máme mít! Velkých letních změn nezůstala ušetřena ani italská fotbalová reprezentace. Zcela nečekaně a velmi netradičně totiž o víkendu na svou funkci rezignoval trenér Roberto Mancini. Fanoušci i federace se o jeho rozhodnutí dozvěděli z internetu a všichni byli pořádně zaskočeni. Nástupcem se má stát Luciano Spalletti, ale své slovo v celém příběhu bude mít samozřejmě i prezident Neapole De Laurentiis. A ani zde nemohou chybět arabské ropné dolary.
Jako bomba z čistého nebe přišla v neděli odpoledne zpráva o tom, že Roberto Mancini, trenér mistrů Evropy z roku 2021, končí své působení u italského národního týmu. Italskou veřejnost zastihla tato novinka na pláži nebo v horách, protože právě teď vrcholí turistická sezona a většina závodních dovolených. Skoro to vypadalo, jako by si Mancini toto období pro svou rezignaci vybral. Aby ho nikdo nestihl přemluvit.
Trochu to připomínalo konec Antonia Conteho v Juventusu před devíti lety. Také to přišlo nečekaně uprostřed léta. Svou roli, byť mírnou, má v tomto příběhu ale i Conte, jak by ne. Pojďme ale zapátrat po důvodech, proč Mancini svou funkci opustil.
Podobně jako v případě Antonia Conteho hrají hlavní roli peníze. Conte tehdy ovšem reklamoval nedostatečné investice Juventusu, Mancini tentokrát jde po vlastním výdělku. Je známo, že dostal nabídku na trénování reprezentace Saúdské Arábie. Na tři roky za 40 milionů eur za sezonu. To je pochopitelně lákavá představa, navíc, když už jste s vlastní reprezentací dosáhli pravděpodobně maxima – triumf na Euro 2020, který nezopakujete. A nevadí, že jste byli druhou volbou, když nabídku předtím odmítl José Mourinho, který je v Římě spokojený.
Ano, italská veřejnost musí být Mancinimu vděčná. A ona také je, nicméně důvody rezignace, které byly podle trenéra čistě osobní, a způsob jejího oznámení zanechávají vrásky na čele všech zúčastněných. Italský deník La Gazzetta dello Sport použil pro Manciniho rezignaci označení „mail z pláže“ a skutečně tomu tak nejspíš bylo. Mancini na federaci poslal mail, fanouškům své rozhodnutí sdělil na Instagramu.
Strhla se samozřejmě vlna kritiky, včetně toho, že trenérovi ze středoitalského Jesi nikdo neupírá jeho úspěch. Takhle se prostě nejedná. Prezident italské federace byl sám velmi v šoku a podivil se, proč se tedy Mancini před pár dny podílel na schválení a jmenování nových trenérů a realizačních týmů mládežnických výběrů. Vždyť si vybíral kolegy.
Dále se pitvat v tomto rozhodnutí ale nemá smysl a uznali to i činitelé, kteří mají zodpovědnost za celou reprezentaci. Je totiž potřeba rychle vybrat nástupce, protože kvalifikace na blížící se Euro je v plném proudu a bude vrcholit. Hned na úvod (v neděli navečer) bylo jasné, že se bude rozhodovat mezi dvěma jmény: Antonio Conte a Luciano Spalletti.
Oba trenéři za sebou mají nespočet úspěchů, ale především jsou k dispozici. Antonio Conte zcela, Luciano Spalletti sice trochu hůře, ale v podstatě ano. Conte nicméně už jednou italskou reprezentaci nechal na holičkách a je až druhou volbou, momentálně se jevící jako spíše nepravděpodobnou. Jeho nevyzpytatelné jednání v tomto ohledu začíná přinášet ovoce a angažmá Conteho si týmy a nároďáky začínají dvakrát rozmýšlet. I proto Conte nemá navzdory konci v Tottenhamu zatím nic jistého a musí čekat na rozjezd sezony a zaváhání některých kolegů (Allegriho především).
I kvůli skvělé práci, kterou Luciano Spalletti odvedl v Neapoli, kde získal mistrovský titul, padla volba na něj. Jenže právě ona Neapol je aktuálně největší překážkou tohoto angažmá. Dohoda s toskánským stratégem už existuje, ale stejně tak existuje Aurelio De Laurentiis.
A ten je samozřejmě stále naštvaný, že se s mistrovským koučem musel rozejít. Proto je v jeho smlouvě výkupní klauzule – Spalletti nesmí rok nikde trénovat, jinak musí zaplatit 3 miliony eur. Tato částka se měsíc po měsíci snižuje (zhruba o 250 tisíc) a pokud by Itálie počkala do konce srpna, byl by jeho výkup levnější.
Jenže o tom nikdo nechce ani slyšet. Zaprvé není důstojné národního týmu takové země, aby se handrkoval o pár set tisíc eur, zadruhé není vůbec důstojné celé této země, aby se musela Neapole doprošovat, když potřebuje trenéra. Neapol by měla být ráda, že právě její zásluhou dostal Spalletti tuto možnost vést národní tým své země. Jenže ono je to trochu složitější, jak už říkávala v dobách své největší slávy Sophia Loren: Já nejsem Italka, já jsem z Neapole….
Obecně se očekává, že Itálie žádnou klauzuli platit nebude. Jde jen o to, jestli bude ostuda dotažena do konce a celý případ půjde k soudu – a to si nikdo nepřeje (tedy z italské strany). De Laurentiis se nechal prostřednictvím zástupce včera slyšet, že klauzule samozřejmě platí, ale má to jeden háček. A ten by u soudu v jeho prospěch neobstál.
Reprezentace Itálie totiž není přímým konkurentem Neapole. Nejedná se o klub, takže Spalletti je teoreticky volný a nic platit nemusí. Před oficiálním oznámením pochopitelně bude potřeba oficiální svolení De Laurentiise, protože ten by byl schopen se soudit i se Spallettim na lavičce při podzimních kvalifikačních kláních. No a Antonio Conte čeká za rohem, kdyby náhodou….
Jmenování Luciana Spallettiho si ve velkém navíc přejí i fanoušci napříč celou zemí. Taková shoda mezi nimi v této otázce dlouho nebyla. Důvod je jasný – všichni byli ohromeni hrou Neapole v minulém roce. I nároďák by tedy měla zdobit „Síla, pohyb a flexibilita“, což jsou tři pilíře Spallettiho hry.
Právě pod ním by mohli ožít talentovaní křídelníci, kteří pod Mancinim trochu strádali. Podobný vzestup, jako prožil Kvaratshkelia totiž mohou zažít Berardi, Chiesa, Zaniolo (který je mimochodem blízko přestupu do Aston Villy) nebo Zaccagni z Lazia. Adeptů je dost, jen je umět správně nasadit. A to božský Luciano umí.
A umí také nasadit slavného trequartistu. Právě on totiž ve svém prvním působení v Římě udělal z Tottiho tohoto falešného útočníka, ofenzivního záložníka a tvůrce hry, chcete-li. Zkrátka a dobře, těch nadějí je více a dost možná, že Roberto Mancini udělal svým nečekaným rozhodnutím Itálii před nadcházejícím Mistrovství Evropy v Německu službu.