Do dalšího světového šampionátu, který se bude hrát v roce 2026 v USA, Kanadě a Mexiku, zbývá sice dlouhá doba, ale už nyní se začíná pomalu řešit, jak bude vlastně příští mistroství světa vypadat. Poprvé se ho totiž zúčastní 48 reprezentačních týmů. Kvůli tomu se samozřejmě bude muset změnit systém turnaje. A upřímně? Fakt není na co se těšit.
Gianni Infantino, prezident FIFA, je muž velkých nápadů. Už jsme od něj slyšeli, že mistrovství světa by se mělo pořádat jednou za dva roky, jeho snem je globální Liga národů nebo mistrovství světa klubů o 32 týmech. Žádný z těchto nápadů zatím (naštěstí) není realitou, ale jedna revoluční věc se přeci jen švýcarskému právníkovi prosadit povedla, a sice rozšíření mistrovství světa na 48 týmů.
Nebudu teď řešit, nakolik to uškodí nebo pomůže atraktivitě turnaje, ve svém dnešním blogu se spíše zaměřím na to, proč vlastně k tomuto kroku došlo a jak bude vypadat systém turnaje. To je totiž docela velký problém.
Na první otázku, tedy co vedlo mocipány z FIFA, aby schválili rozšíření MS na 48 týmů, je vlastně velmi jednoduchá odpověď. Jsou to samozřejmě peníze.
Mistrovství světa je pro FIFA doslova zlatý důl, protože generuje více než 90 procent příjmů této globální organizace. Infantino se před pár dny pochlubil, že katarský šampionát přinesl do kasičky FIFA 7,5 miliard dolarů, tedy o jednu miliardu více než šampionát před čtyřmi lety v Rusku. A očekává se, že příští šampionát by měl vydělat ještě víc.
Rozšířený šampionát totiž bude znamenat dražší televizní práva, dražší sponzorství, více utkání, více prodaných vstupenek, zejména těch VIP a VVIP. Na šampionát se kvalifikuje o 16 reprezentací navíc, takže MS bude mít ještě větší dosah a tím pádem bude prodáno ještě mnohem víc merchandisingu.
Z tohoto pohledu je to tedy jasná win-win situace. FIFA pro sebe nahrabe ještě více peněž, tím pádem jich bude moci více rozdělit mezi své členy. A MS bude rázem dostupnější i pro menší fotbalové země typu Česka.
Nebo ne?
Zatímco na šampionátech, kterých se účastnilo 32 zemí, mělo zastoupení 13 reprezentací z konfederace UEFA, od příštího turnaje jich bude 16. To není vskutku žádný velký skok, a právě UEFA je konfederací, která na rozšíření na 48 týmů vydělala nejméně ze všech. Rozšířením turnaje tak šance Česka na kvalifikaci na světový šampionát nijak výrazně nevzrostou.
Procentuálně nejvíce na rozšíření vydělala konfederace OFC (Oceánie), která doteď neměla žádného jistého účastníka a nyní bude mít šanci až na dva. Na druhém místě je konfederace CONCACAF, tedy asociace sdružující severní a střední Ameriku. Ta si polepší z dosavadních 3,5 až na sedm možných účastníků. Z toho tři však budou pořádající USA, Kanada a Mexiko, takže o zbylá místa se porvou země jako Kostarika, Honduras, Trinidad a Tobago a další.
Teď ale pojďme k ještě zásadnější otázce, a sice, jakým způsobem se vlastně tento monstrózní svátek fotbalu za čtyři roky bude hrát. Zatímco 32 je z hlediska turnajového systému naprosto ideální číslo, o čísle 48 se to rozhodně říct nedá.
Když se zvednutí počtu účastníku mistrovství světa před lety řešilo, na stole bylo pět variant herních systémů. Pojďme si je všechny projít.
1) 48 týmů, 16 skupin po třech týmech, dva nejlepší postupují do vyřazovací fáze. Celkem 80 zápasů během 32 dní.
2) 48 týmů, 16 nasazených postupuje přímo do skupinové fáze, kde budou doplněny o vítěze play-off mezi zbývajícími 32 týmy. 80 zápasů, 39 dní.
3) 40 týmů, 10 skupin po čtyřech týmech, do vyřazovací fáze postupují nejlepší z každé skupiny a dalších šest nejlepších z druhých míst. 76 zápasů, 32 dní.
4) 40 týmů, osm skupin po pěti týmech, nejlepší dva týmy postupují do vyřazovací fáze. 88 zápasů, 39 dní.
5) 32 týmů, osm skupin po čtyřech týmech, dva nejlepší postupují do vyřazovací fáze. 64 zápasů, 32 dní. Současný formát
Prezident Infantino nejvíce podporoval první variantu, takže nebylo žádným překvapením, když právě tuhle koncil FIFA odhlasoval.
Nejprve si pojďme projít, jaké výhody bude tento systém mít. Pro Infantina je hlavní, že přinese více zápasů a tím pádem více peněz, jak jsme si již vysvětlovali. Televizním stanicím se může líbit, že turnaj nabídne o jedno vyřazovací kolo navíc a fotbalové kluby si nemohou stěžovat na to, že jejich hráči odehrají více zápasů, neboť čtyři nejlepší reprezentace jich stále sehrají sedm, tedy stejně jako tomu bylo doposud.
Všechno vypadá skvěle, ale tento systém má jednu zásadní chybu a je až s podivem, že ji FIFA vůbec neřešila, když systém vymýšlela. Nebo řešila, ale bylo jí to jedno, což je možná ještě horší.
Ve skupinách, kde hrají tři týmy, totiž samozřejmě není možné, aby se závěrečné zápasy skupinové fáze hrály současně, tak jako tomu bylo doposud. Dva týmy budou hrát a jeden čekat, jak to dopadne. To je skutečně velmi nešťastné, protože pro ty dva týmy, které budou hrát poslední zápas ve skupině, to bude obrovská výhoda. Za jistých okolností, které vůbec nejsou nepravděpodobné, se může stát, že budou vědět, jaký výsledek oba týmy posune do vyřazovací fáze. A tohle určitě nechceme.
Pamětníci zapátrají v paměti a vyloví z ní MS v roce 1982, kdy se ještě poslední zápasy skupinové fáze ve stejný čas nehrály. Výsledkem bylo, že utkání Západní Německo – Rakousko skončilo 1:0, tedy přesně tím výsledkem, který poslal dál oba týmy. Pouze oči pro pláč pak zůstaly Alžírsku, které sice také mělo na kontě dvě výhry a remízu, ale horší skóre než zmiňované týmy. Jako reakce na tento skandál, často nazývaný jako „Gijónský“, se od roku 1986 hrají poslední zápasy skupinové fáze ve stejný čas.
Kromě toho, že nemožnost hrát poslední skupinové zápasy souběžně ohrozí regulérnost turnaje, přijde fanoušek také o jednu z nejzajímavějších a nejnapínavějších částí celého šampionátu. Stačí si vzpomenout na to, jak se na letošním turnaji až do posledních minut řešilo, zda postoupí ze skupiny E Japonsko, Španělsko, Německo nebo Kostarika. Doslova každým gólem v obou utkáních se situace měnila.
V jednu chvíli to vypadalo, že se budou počítat žluté karty a Japonsko bude mít smůlu a nakonec právě Japonci postoupili z prvního místa a Němci ostrouhali. Troufám si říci, že moc zajímavějších večerů katarské MS nenabídlo, od příště už každopádně o něco podobného dost možná přijdeme, což by byla ohromná škoda.
Nebo že by se přeci jen ještě mohly do příštího mistroství světa věci změnit? Není to sice nic oficiálního, ale podle některých britských zdrojů se uvnitř FIFA pomalu začíná neoficiálně hovořit o úpravě herního formátu a především o ústupu od tříčlenných skupin. 48 týmů samozřejmě zůstává v platnosti, na tom se již stoprocentně nic měnit nebude.
Technický ředitel FIFA Arsene Wenger například zmínil, že je ve hře i možnost, že budou účastníci šampionátu rozděleni na dvě poloviny a odehrají se tak vlastně dva turnaje o 24 týmech (stejný počet týmů, jako má v současné době EURO), a poté si to vítězové obou části rozdají o titul. Jednalo by se o velmi podobný model tomu, který využívají zámořské klubové soutěže typu NHL nebo NBA.
Já jako nevýhodu tohoto systému ovšem spatřuji, že se lehce může stát, že jedna polovina bude jednodušší než ta druhá a tým ze slabší poloviny bude mít samozřejmě velkou výhodu. Je ale samozřejmě velkou otázkou, na základě čeho by k onomu rozdělení na dvě „konference“ vlastně došlo. Dále by to znamenalo nárůst celkového počtu utkání pravděpodobně až nad hranici jedné stovky.
Jak to celé dopadne, na to si ještě budeme muset počkat, rozřešení by ale mělo přijít co nejdříve. Vždyť příští šampionát se koná už za necelé čtyři roky.
Václav Prokůpek